Jedinečnost achátů
Nejoblíbenější kámen starověku - používaný k výrobě šperků a uměleckořemeslných předmětů.
Jeho název je odvozován od starověké sicilské řeky Achate, v jejímž řečišti byl údajně nalezen.
Achát je proužkovaný polodrahokam, tvořený nejčastěji koncentrickými vrstvičkami různě zbarveného chalcedonu, křemene a opálu.
V surovém stavu jsou acháty naprosto neprůhledné, zaoblené agregáty, nezajímavého vzhledu.
Acháty vznikaly vždy při nižších teplotách - pod 200 °C - z křemičitých gelů, které vyplňovaly dutiny původních plynových bublinek nejčastěji vulkanických hornin.
Vzhledem k rozdílným podmínkám v každé dutině vznikaly acháty v neobyčejně rozmanitých barvách a tvarech, se zcela odlišným vzhledem.
Právě podle kresby a barev se rozeznává řada odrůd.
Tvrzené acháty jsou ty, jejichř vrstvy koncentricky obkreslují stěny dutiny, kterou vyplňují.
Přírodní (neboli krajinné) acháty mají na průsvitném podkladě červené a žluté, přírodní kresby.
Okaté acháty mají v průřezu kruhové struktury, podobné očím.
Dendritický achát obsahuje hnědé nebo černé dendrity, připomínající stromy.
Ty vznikají vyplněním trhlin a puklin roztoky s oxidy a hydroxidy železa nebo manganu.
Uruguayské acháty jsou ty, uvnitř kterých koncentricky uspořádané vrstvičky vytvořily vodorovné, paralelní vrstvy, vždy rovnoběžné se zemským povrchem. Připomínají jakoby zamrzlou vodní hladinu z doby, kdy se kámen v hornině tvořil.
Naleziště pěkných achátů se nacházejí na všech kontinentech.
V České republice se vyskytují zejména na Kozákově, v okolí Železnice, Lomnice nad Popelkou a Nové Paky.
Historicky nejvýznamnější evropské naleziště byl německý Idar-Oberstein, kde se již roku 1609 objevil prní cechovní řád brusičů a v průběhu století se tam rozvinul průmysl na broušení achátů.
Když pak v 19. století byla objevena naleziště achátů v Brazílii (právě brusiči z Idar-Obersteinu), začaly se zpracovávat většinou pouze acháty dovezené. Ty se narozdíl od Idar-Obersteinských daly díky jemné pórovitosti velmi dobře přibarvovat.
Ve světě jsou významná naleziště v USA , Mexiku, Mongolsku, Rusku, Botswaně, Austráli a na Madagaskaru, ale jedinečná naleziště s působností na světové trhy leží v Brazílii a v Uruguayi.
Acháty slouží jako ozdobné kameny pro svoji krásu a neopakovatelnost, ale pro svoji mechanickou odolnost se používají také v průmyslu a technice.
V Mohsově stupnici tvrdosti mají číslo 6,5 - 7, jsou tuhé a velmi odolné na chemikálie.
Zhotovují se z nich třeba ložiska přístrojů, laboratorní třecí misky a tloučky, břity vah a mnoho dalšího.
Jedinečnost achátů
Nejoblíbenější kámen starověku - používaný k výrobě šperků a uměleckořemeslných předmětů.
Jeho název je odvozován od starověké sicilské řeky Achate, v jejímž řečišti byl údajně nalezen.
Achát je proužkovaný polodrahokam, tvořený nejčastěji koncentrickými vrstvičkami různě zbarveného chalcedonu, křemene a opálu.
V surovém stavu jsou acháty naprosto neprůhledné, zaoblené agregáty, nezajímavého vzhledu.
Acháty vznikaly vždy při nižších teplotách - pod 200 °C - z křemičitých gelů, které vyplňovaly dutiny původních plynových bublinek nejčastěji vulkanických hornin.
Vzhledem k rozdílným podmínkám v každé dutině vznikaly acháty v neobyčejně rozmanitých barvách a tvarech, se zcela odlišným vzhledem.
Právě podle kresby a barev se rozeznává řada odrůd.
Tvrzené acháty jsou ty, jejichř vrstvy koncentricky obkreslují stěny dutiny, kterou vyplňují.
Přírodní (neboli krajinné) acháty mají na průsvitném podkladě červené a žluté, přírodní kresby.
Okaté acháty mají v průřezu kruhové struktury, podobné očím.
Dendritický achát obsahuje hnědé nebo černé dendrity, připomínající stromy.
Ty vznikají vyplněním trhlin a puklin roztoky s oxidy a hydroxidy železa nebo manganu.
Uruguayské acháty jsou ty, uvnitř kterých koncentricky uspořádané vrstvičky vytvořily vodorovné, paralelní vrstvy, vždy rovnoběžné se zemským povrchem. Připomínají jakoby zamrzlou vodní hladinu z doby, kdy se kámen v hornině tvořil.
Naleziště pěkných achátů se nacházejí na všech kontinentech.
V České republice se vyskytují zejména na Kozákově, v okolí Železnice, Lomnice nad Popelkou a Nové Paky.
Historicky nejvýznamnější evropské naleziště byl německý Idar-Oberstein, kde se již roku 1609 objevil prní cechovní řád brusičů a v průběhu století se tam rozvinul průmysl na broušení achátů.
Když pak v 19. století byla objevena naleziště achátů v Brazílii (právě brusiči z Idar-Obersteinu), začaly se zpracovávat většinou pouze acháty dovezené. Ty se narozdíl od Idar-Obersteinských daly díky jemné pórovitosti velmi dobře přibarvovat.
Ve světě jsou významná naleziště v USA , Mexiku, Mongolsku, Rusku, Botswaně, Austráli a na Madagaskaru, ale jedinečná naleziště s působností na světové trhy leží v Brazílii a v Uruguayi.
Acháty slouží jako ozdobné kameny pro svoji krásu a neopakovatelnost, ale pro svoji mechanickou odolnost se používají také v průmyslu a technice.
V Mohsově stupnici tvrdosti mají číslo 6,5 - 7, jsou tuhé a velmi odolné na chemikálie.
Zhotovují se z nich třeba ložiska přístrojů, laboratorní třecí misky a tloučky, břity vah a mnoho dalšího.